HASáci pokořili na Silvestra Javořici

Jako již tradičně silvestrovské dopoledne cyklohasáků vyplnil výjezd na Javořici. Letos to byl již XVI.ročník a jako každoročně opět nezklamal. Už máme jasno v tom, že na takovou akci se nesmí podcenit nic, zvlášť taktická příprava. Proto jsme se sešli již den předem v hospůdce U sudu, kde se ve složení Tráva, Vašon, Deryk a Žaluska vše potřebné probralo a domluvilo. Při odchodu z hospody jsme si pochvalovali super počasí, bylo něco málo pod nulou a nebe plné hvězdiček. Jaké však bylo překvapení, když jsem ráno o půl sedmé zjistil, že se z nebe sypou pěkný sněhový trakače a sněhu přibývá. Šokové sněhové ráno asi zaskočilo Žalusku, který mi v osm hodin zavolal, že to balí a jde si ještě lehnout (měkejš!). Přesně na čas o půl desáté přijel Deryk s autem a za chvilku i Vašonek už na kole a že teda kola naložíme. Zde však vznikl první zádrhel (ne poslední), neboť nasazení závěsu do již léta nepoužívaného úchytu bylo značně složité. Deryk to však po nějaké chvíli za použití donucovacích prostředků zvládl a zdálo se, že je vyhráno – chybička se vloudila a nebyla redukce na připojení osvětlení. Deryk to na nás zkusil, jako že se teda nedá jet (pořád se pěkně sypal mokrý sníh), ale neuspěl! Prostě jsme jeli bez osvětlení držáku. Na silnici to pěkně klouzalo ale to Deryk vysvětlil tím, že má staré zimní gumy a ty že už tak nedrží stopu. Malinko nám zatrnulo, když jsme uvízli těsně za železničním přejezdem v Salavicích, kde se zdálo, že ten kopeček na hlavní silnici nedáme. Vašonek však skvělou regulací dopravy umožnil po řádném rozjetí i tuto překážku zdolat a už jsem věřil, že dojedeme. V Řásné při vykládání kol nás překvapil Jarda Poláků s rodinou, kteří si to šli dát pěšky. Cesta k vrcholu byla k našemu překvapení dobrá, sněhu bylo méně a neklouzal. Až těsně pod vrcholem jsme museli ze sedel, ledovka prostě neumožnila jízdu. Nahoře proběhl tradiční nákup knoflíku, čtyřlístku a pamětního listu, také došlo na malé vrcholové občerstvení z Vašonových zásob. Po tradičním focení u vrcholového rozcestníku i s již dorazívším Jardou Polákem jsme se vydali dolů. Zpočátku se nedalo udržet ani při chůzi, jak to lidičky uklouzali, ale postupně se to lepšilo až jsme mohli nasednout a do Řásné jsme dorazili bez pádů. V hospůdce jsme dali jako tradičně česnečku a pivko a s příjemnými pocity jsme se vydali k domovu. Cesta již byla dobře sjízdná, takže žádné překvapení se už nekonalo.

Opět to bylo parádně strávené silvestrovské dopoledne a kdo nebyl, může jen litovat!

Všechny zdraví a do Nového roku hodně zdraví přeje Tráva, Vašon a Deryk.