HASáci pokořili Šumavu

Cesta až na výluku na trati uběhla v klidu a v Horažďovicích nás na minutu přesně očekávala předem objednaná taxi služba pro odvoz do Železné rudy. Naložili jsme tedy sebe a kola do VW Transporteru tdi business edition, kdysi bílé barvy a dostačujícího výkonu. Cestu jsme sice přežili, raději ale s přilbami na hlavách a přesně ve chvíli, kdy se Jarda Žaloudek chystal strachy vyskočit z téměř hořícího vozu, jsme dojeli na parkoviště před Černým jezerem a mohli konečně nasednout na kola.

Krátce jsme si prohlédli majestátní Černé jezero a vydali jsme se do Železné rudy, kde jsme naprosto neočekávaně narazili na zkoušku skupiny Katapult. Jarda Žaloudek se okamžitě hrnul k pódiu pozdravit kamarády z kapely. Pozdrav ale opětován nebyl, zkouška byla v plném proudu a profíci prostě neměli na svého věrného fanouška čas. Smutný Jarda na otázku "Co ti chybí, co ti je?" jen odpověděl - "Nikdy příště"
Pak už přišla na řadu skutečná cyklistika a náročné stoupání na Plesnou s převýšením 400 metrů.
Olda Bakus vrchařskou prémii nevyhrál, což možná bude tím, že se spokojil se zlatou medailí za největší zavazadlo. Tu a tam se ho i někdo optal, zda se neživí jako himalájský šerpa.

Dále jsme pokračovali směr Prášily na Modravu s krátkou zajížďkou na Březník, kam slavný šumavský spisovatel Karel Klosterman (hasáci ho přejmenovali na Hastrmana) umístil děj románu "Ze světa lesních samot". Poté jsme v poklidu dojeli až na Kvildu. Pěkné počasí, krásná krajina, koupání v Roklanském potoku, občerstvovny na trati atd. Je marné snažit se krásy Šumavy popisovat, to se musí zažít!
Večer se nám úplně nevydařila volba restaurace, vše nám ale vynahradil vedlejší podnik, kde skvěle zahrála skupina Štreka. Unaveni jsme padli do postelí v nejvýše položené obci v ČR v očekávání dalšího dne.

Ráno opět krátký výjezd proti kopci, už ale ne tak náročný jako předešlý den, kdy jsme nastoupali těžko uvěřitelných 1200 metrů a ujeli 80 km. Sobotní cesta nás opět vedla kolem hranic směrem od Filipovy hutě až do Strážného. Odtud jsme zakusili poslední náročnější stoupání ke Schwarzenberskému kanálu. Kolem této technické památky sloužící kdysi ke splavování dřeva do Vídně, pocházející z počátku 19. století, jedeme vice než 30 kilometrů a cesta proběhla až na dva defekty náramně.
Kilometry ale přibývaly, únava se hromadila a množily se více a více otázky - Kolik ještě? a Kdy už tam budeme? Vzpoura v tuto chvíli opravdu není to, co bychom potřebovali, musí čelo pelotonu začít trochu mlžit a zkreslovat, no ale snad nám to kamarádi odpustí. Příjezdu na Lipno do Frýdavy se ale nakonec dočkáme a unaveni nastupujeme na přívoz, který nás za 30 korun převeze přes Lipno a pomalu jsme v cíli etapy, kdy nevěřícně zíráme na tachometr, který ukazuje dnešních 99 kilometrů.

Za zmínku jistě stojí i návštěva stezky v korunách stromů, nedávno otevřená a turisty hojně navštěvovaná pro svoji odvážnou konstrukci a krasné šumavské výhledy. Dosti ale pro tento den bylo sportu, kultury a památek, teď totiž přišel čas se vrhnout do víru lipenského nočního života. Ten ovšem skončil tak rychle jako tato věta: Ve 22 hodin. Proti naší vůli jsme se odebrali na naši ubytovnu s názvem Chata lanovka. Tady v jednom pokoji s palandami pro všech devět hasáku náramně stmelujeme partu, jen jsme v noci trochu zalitovali fazolové polévky, kterou jsme si dali na trati.

Ráno po pořádné snídani sjíždíme do Vyššího Brodu a dále do obce Rybník, kde již čekáme na vlak domů. Cesta vlakem však neproběhla úplně hladce, kdy ani přes včasnou rezervaci přepravy kol nedokázaly České dráhy v případě výluky na trati zajistit dostatečnou náhradní přepravu našich kol.  Jihlavy jsme se ale nakonec přeci jen po úmorné cestě dočkali a šumavské putování zakončili v restauraci Praha, kde jsme se zároveň shodli, že to stálo za to. V nohách něco kolem 200 km, přesto s úsměvem na tváři.
Poklona patří všem účastníkům, kteří se nezalekli neznámého a trasu ujeli. Nezbývá, než se již těšit na další ročník, který bychom rádi příští rok opět uskutečnili.

 

Zapsali Voki a Milan Tráva. Korekci kolem situace se skupinou Katapult si provedl Jarda Žaluska